Architektura a budovy v Římě

Řím je rodištěm mnoha druhů staveb a jejích prvků. Zásadní vliv na jejich rozšíření po Evropě měli Etruskové, kteří poznatky na poli architektury dovezli z vyspělého Řecka. Díky nim tak postupně vznikaly chrámy (Pantheon), hrobky, kanály (Cloaca Maxima), viadukty, mosty, rozličné druhy kleneb či toskánský sloup. Římané začali používat do té doby ne příliš rozšířené druhy kamenů a vynalezli i samotný beton.

Největší rozmach římské architektury je znát v oblasti světského stavitelství; veřejné budovy, divadla, amfiteátry, císařské paláce, termy, mauzolea (Andělský hrad) i jednodušší vítězné oblouky či sloupy. Mezi světské budovy se dříve řadila i bazilika, která sloužila jako soudní místo a tržnice. Pozůstatky některých významných ve městě se nachází ve Forum Romanum.

Oblíbeným místem odpočinku pak byly termy. Kromě lázeňského servisu zde fungovaly knihovny, přednáškové a divadelní sály, tělocvičny nebo například parky. V Římě jich bývalo 11, znát můžete ty Diocletianovy.

Po odpočinku zábava. A to například v amfiteátrech, kde se konaly gladiátorské hry, představení se zvířaty a různá představení. Nejznámější je samozřejmě Koloseum. Z 360 italských vítězných oblouků se dochovalo jen několik z nich, Dnes můžete vidět římský Titův, Konstantinův či Septima Severa. Vítězné sloupy jsou jen dva, Marca Aurelia a Traianův. Na něm bylo také poprvé použito takzvané Traianovo písmo, které se dodnes hojně využívá.

K římské architektuře se zpětně vracela renesance (např. malíř a architekt Raffaelo Santi, který řídil po několik let stavbu chrámu sv. Petra), baroko (např. L. Bernini, autor monumentální kolonády na Svatopetrské náměstí) a snad všechny druhy klasicismů.